Ministranti Telnice

Uprostřed léta, mezi soupeřícími bouřemi a vyprahlým parnem, odjeli naši ministranti na faru do Rychtářova (u Vyškova) prožít týden bez svých rodičů… Hlavními tématy tábora byly inspirace svatými hrdiny a také klukovská „hra na vojáky“. Druhou myšlenku silně podporovala historie a poloha místa (na okraji vojenského újezda Březina) a blízká přítomnost dědických kasáren. Snad se nám povedlo citlivě skloubit do sebe obě jinak celkem vzdálená témata a kluci si zažili kousek z vojenské disciplíny, soutěžili o nejvyšší důstojnické hodnosti, poměřovali se v různých chlapských disciplínách, závodili na čtyřkolce, dobývali výšky lezeckých stěn apod. Utkávali se spolu navzájem, ale také společně sehráli také dva zápasy na zarostlém fotbalovém hřišti proti místním klukům…po prvním vypukla dokonalá euforie: výsledku 4:4 (!!!) jsme dosáhli na hranici svých psychických i fyzických sil (díky Vašku za tu chycenou penaltu v poslední minutě). Bylo úžasné sledovat kluky, jak v sobě objevují skryté hranice svých schopností… Domorodí borci nebyli ale se svým výkonem spokojeni a tak nás pozvali ještě k odvetě, v níž už se proti nám postavila značně posílená sestava domácích a i přesto, že jsme dokázali se soupeřem držet krok a opět jsme jim nasázeli 4 góly (Joža Král 2x), tentokrát jsme dostali 7 „kousků“. Nic to ale nemění na tom, že si všichni naši hráči zaslouží pochvalu, obzvláště pak ti, kteří se sportovně doposud přiliš neprojevovali…

Po návštěvě vyškovského aquaparku jsme si všichni užili prohlídku malého vojenského muzea v areálu dědických kasáren, kde nadšení (a skuteční) vojáci minimálně 5 našich mini-vojáků přijali mezi sebe a Kájovi Sladkému dokonce za skvělé znalosti věnovali svoji „opravdickou“ vojenskou čepici.

Škoda, že nám ještě díky počasí nevyšly projížďky na koních a noční exkurze do místní hvězdárny… i tak si myslím, že zážitků mají teď kluci na rozdávání… Chválíme je nejen za to, jak nadšeně a svědomitě přistupovali k plnění svých táborových úkolů, ale i za ohleduplnost a soudržnost, s jakou celý týden spolu dokázali vydržet.

Na závěr bychom jen krátce vyzdvihli mimořádné výkony některých z nich v netradičních disciplínách:

nejlepší uklízeč – Štefan Esterka (jestli má i doma takový pořádek na posteli a kolem ní, jeho maminka musí mít ušetřeno spoustu práce)

nejstatečnější bojovníci: Joža Král, Fanda Hrazdíra a Fanoušek Kroutil (co dodat, chrabrost a odvaha jim nechyběla, třeba to v dobrém využijí i ve svém budoucím životě)

nejlepší malíř svatých obrázků: Peťa Šustr (v době míru má tato přednost rozhodně velmi slušný ekonomický potenciál)

jedna z nejlepších rozvciček: Mirek Esterka (zažité základy z házené nezapřel…)

jeden z nejvíce povyšovaných důstojníků: Marek Kučera (svědomitost a odhodlání budou jistě nadlouho vévodit jeho povahovým rysům…)

Skvělí byli i všichni, které jsem nejmenoval: rozený čtyřkolkový závodník Kája Sladý, nejurputnější pákař Šimon Marek, fotbalový bojovník Jára Zavadil či skvělý hráč stolní kopané (calcio) Jirka Krejčí ze Sokolnic.

Celotáborovou soutěž nakonec vyhrál generálmajor Joža Král, který také dosáhl nejvyšší hodnosti mezi ostatními kluky.

Děkujeme všem, kteří se jakkoliv na přípravě a realizaci tábora podíleli: Peťa Gabrhel, Katka Rožnovská a Hanka Marková a za podporu a hlídání našich dětí také mé něžnější polovičce.
Na rozloučenou jsme se všichni ujistili tím, že lepší je rozhodně klid zbraní a mír mezi národy a Bože chraň nás od jakékoliv války! Kluci by ale v sobě měli dál pěstovat vztah a hrdost ke své rodné zemi a dobře znát její historii.

Větší výběr z fotografií tohoto tábora si můžete prohlédnout na stránkách farnosti zde.